zimní výstup na Milešovku 2018

Zimní výstup na Milešovku

se Sváťou Pulcem

3. února 2018

Ve Sloupnici se sem tam začínají objevovat sněženky, ale ještě se ukáže, že to bude zimní výstup. Po loňském úspěchu jedeme zase kombinací vlaku a autobusu. V Milešově svítí sluníčko, po sněhu ani památky a je celkově vlídno a příjemně. Podle propozic organizátorů jdeme mimo turistické značení. Má to být 13km. Milešovku máme za zády, ale schovala se do mraku. My za moment taky. Veškeré stížnosti na „nezimu“ jdou stranou. Sníh se zvesela sype a pokrývá okolí souvislou vrstvou dřív, než vystoupáme na první kopec. Milešovský Kloc (674m). Z vrcholu vidíme náš dnešní cíl průhledem mezi opadanými břízami. Listí na stromech by nám nedovolilo výhled žádný. A tak klesáme o sto metrů níž, abychom mohli zase do kopce. Nahoře na Milešovce nám drží místa Blanka s Martinou, které šli nejkratší, ale zato nejprudší cestou. Výhledy jsou dobré, vidíme na Krušné hory, Říp, nebo Sedlo. Vítr je jen mírný mraky se drží v uctivé vzdálenosti a poprašek zůstal jen v nejvyšší části kopce. Cesta dolů se neklouže, jak jsme se báli. Zpátky v Milešově čekáme na autobus do Lovosic. Za zaslouženou odměnou popojíždíme do Litoměřic. Pak čekáme na dnešní poslední spoj domů. Dáváme si záležet, abychom byli na nádraží včas. Jen stojíme včas na špatném nádraží . . . A pak že loni se jelo dobrodružně . . .

Domů jsme se vrátili všichni: B. Bezděková, M. Šedová, M. Šeda, J. Kolář ml. a pro letošek ještě M. Bečička. Tak zas někdy . . . Vážně?!

fotky

 

na cizích akcích 2018

Další informace

„Nejkrásnější ze všech tajemství je být géniem a vědět to jen sám.“ Mark Twain